Uherské Hradiště památky a osobnosti

Nejvýznamnější památky ve městě
 

Všechny památky podrobněji na:

http://www.mesto-uh.cz/cms/urad/odbory/odb_architekt_uzem_rozvoje/odd_arch_dohled_pamatk_pece/pamatky_uh

Stará radnice

Jednou z dominant města je šikmá věž Staré radnice pocházející ze 14. století. Byla postavena uprostřed ulice spojující náměstí vzniklá už při založení města, z nichž jedno bylo obydleno lidmi z Veligradu (Starého Města) a druhé obyvateli Kunovic.

Bývalý františkánský klášter

Klášter byl založen v roce 1491 biskupem Janem Filipcem. Soubor sestává z kostela Zvěstování Panny Marie, jehož interiér je dodatečně zaklenutý raně barokními klenbami, a samotného přilehlého objektu kláštera s pozoruhodným barokním refektářem.

Soubor jezuitských staveb

Výstavba byla započata v roce 1654 objektem koleje. Uprostřed situovaný kostel sv. Františka Xaverského byl dokončen v roce 1685 a k završení stavebních prací došlo dokončením objektu gymnázia a divadelního sálu, dnešní Reduty, v roce 1729.

 

Galerie

Barokní objekt z první čtvrtiny 18. století byl postaven jako vojenská zbrojnice. Po zrušení pevnosti sloužil jako skladiště, poštovní úřad a vojenská nemocnice. Od roku 1962 zde sídlí galerie výtvarných umění.

 

Slovácké muzeum

Původně objekt městského střeleckého spolku, k němuž bylo v letech 1936 – 1942 dostavěno boční křídlo dle návrhu architekta Bohuslava Fuchse.

 

Bývalá židovská synagoga

Objekt pochází z roku 1875 a v roce 1904 byla secesně přestavěna a doplněna kopulí. Během druhé světové války byla výrazně poškozena. Po poválečné opravě sloužila kulturním účelům. Novodobá regenerace byly dokončena v roce 2004 dostavěním dosud chybějící kopule.

 

Hotel Slunce

Jediná stavba ve městě s dochovaným renesančním jádrem. Historicky patřila velehradskému klášteru a sloužila jako skladiště soli. Prošla mnoha stavebnímu úpravami.

Bývalý justiční palác

Historizující novorenesanční budova někdejšího krajského soudu a přilehlé věznice byla postavena koncem 19. století za hranicí zrušené pevnosti. Pozoruhodný je zejména vstupní vestibul objektu zaklenutý zrcadlovou klenbou s lunetami a vězeňská kaple.

Kaple sv. Alžběty

Pochází z počátku 15. století, což dokládá dochovaný gotický polygonální presbytář. Ke kapli náležel městský špitál.

Lékárna u Zlaté Koruny

První zmínka o objektu se středověkými prvky pochází z roku 1606. Klenutý strop oficíny je vyzdoben nástropními obrazy.

Osobnosti města

Bedřich Beneš Buchlovan

(1885 Tučapy - 1953 Uh. Hradiště). Spisovatel, básník, překladatel, bibliofil, knihovník, vlastivědný pracovník, učitel. Literární tvorbu začínal jako básník, posléze se zaměřil na děti - drobné povídky z prostředí slováckých vesnic i města, loutkové hry. Tvorba pro dospělé má formu povídkových próz a vlastivědné literatury – sbírka pověstí Buchlovská knížka, Literární slovníček uherskohradišťského okresu, Vlastivědné čtení z pověstí hradišťského okresu, sborník Ta hradišťská brána, Putovník po hradišťském Slovácku. Věnoval se knižní kultuře a grafice, sbíral ex-libris, redigoval časopis Bibliofil. Knihovník uherskohradišťské knihovny v letech 1926-1940 a 1945-1953. Knihovna nese od roku 1992 jméno Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana.

prof. PhDr. Vilém Hrubý, DrSc.

(1912 Říkovice - 1985 Staré Město). Univerzitní profesor. Archeolog, věnoval se především období Velké Moravy. V letech 1933-1948 působil jako učitel na na Uherskohradišťsku. Spravoval též archeologickou sbírku Slováckého muzea v Uherském Hradišti, kde vybudoval archeologické oddělení a prováděl terénní výzkumy uherskohradišťského regionu. Objevitel velkomoravské minulosti Starého Města a Uherského Hradiště. V letech 1948-1985 vedoucí archeologických výzkumů ve Starém Městě, objevitel první zděné velkomoravské architektury, kostelíka Na Valách.

Zdeněk Chalabala

(1899 Uh. Hradiště - 1962 Praha). Dirigent, hudebník. Národní umělec.
V roce 1926 založil v Uherském Hradišti amatérský orchestr – Slováckou filharmonii. Dramaturg Národního divadla v Brně, šéf opery Zemského divadla, dramaturg a dirigent Národního divadla v Praze, dirigent Velkého divadla v Moskvě. V roce 1958 jmenován národním umělcem. Jedna z nejvýznamnějších osobností české dirigentské školy, věnoval se zejména historickým operám velkého stylu a oslavného rázu, zvláště ruským. Uplatňoval se i jako dirigent koncertní, často řídil Českou filharmonii na Pražských jarech.

Felix Kadlinský

(1613 Horšův Týn - 1675 Uh. Hradiště). Jezuitský kněz, významný barokní spisovatel, zakladatel tradice české duchovní katolické písně. V roce 1650 byl vysvěcen na kněze a přišel do Uherského Hradiště, kde jedenáct let spravoval ekonomické záležitosti jezuitské koleje a žil zde až do své smrti. Pečoval o dostavění kostela sv. Františka Xaverského. Jeho nejslavnějším literárním dílem je Zdoroslavíček v kratochvilném háječku postavený. Jde o básnický převod německého originálu Trutznachtigal od německého jezuity Friedricha von Spee. Nejedná se pouze o překlad, Kadlinský řadu básní upravil, rozšířil a pozměnil. Sbírka náboženských mystických básní se tak změnila do obrazu poetičtějšího, lidovějšího a barvitějšího.

František Kretz

(1859 Blansko - 1929 Uh. Hradiště). Sběratel národopisných předmětů, redaktor Slováckých novin, hudebník, básník. Po příchodu do Uh. Hradiště propadl národopisnému sběratelství. Zaměřil se na výšivky a keramiku. Vytvořil bohatou sbírku, která se stala základem národopisného muzea Slovácka, otevřeného v roce 1914. Psal články a brožury o lidovém umění a národopisu. Byl také velkým propagátorem malířů zobrazujících Slovácko a sám vynikajícím hudebníkem. Upravoval lidové písně, skládal a publikoval hudebně teoretické články. Účastnil se zakládání Dívčí průmyslové školy, kde se mělo učit ručním pracím vycházejícím ze slováckých lidových umění. Inicioval i založení Městské školy knihařské v roce 1918.

Karel Jaroslav Obrátil

(1866 Hukvaldy - 1945 Praha). Učitel, sběratel grafiky a ex-libris. Působil jako odborný učitel na uherskohradišťské dívčí měšťanské škole, jako vedlejší učitel kreslení a krasopisu na místním gymnáziu. V roce 1917 se stal ředitelem na chlapecké měšťance. Životní zálibou bylo sběratelství, zaměřil se především na oblast drobné grafiky, ex libris a bibliofilií. Věnoval se i zapisování a sbírání erotického slováckého folklóru, k jehož poznání přispěl velmi zásadním způsobem prostřednictvím rozsáhlé sbírky erotických a skatologických lidových písní, říkadel, hádanek, veršů, anekdot a mluvy nazvané Kryptadia s podtitulem Příspěvky ke studiu pohlavního života našeho lidu.

Ignác Raab

(1715 Nechanice – 1787 Velehrad). Významný barokní malíř. Laický člen jezuitského řádu. Pobýval v mnoha českých i moravských jezuitských kolejích, pro které vytvářel fresky i olejové malby oltářních i závěsných obrazů. Připisuje se mu autorství několika set obrazů. Protože závěr svého života strávil Ignác Raab na Velehradě, zanechal množství svých obrazů nejenom tam, ale též v Uherském Hradišti a okolí. Jeho obrazy se nacházejí v kostelích v Buchlovicích, Zdounkách, Spytihněvi, obdivován je oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie ve velehradské bazilice. Pro kostel svatého Františka Xaverského v Uherském Hradiště vytvořil Raab několik oltářních obrazů v postranních kaplích.

Ida Vaculková

(1920 Uherské Hradiště – 2003 Uherské Hradiště). Moderní keramička, sochařka, malířka, výtvarná pedagožka. Přední osobnost výtvarné scény jihovýchodní Moravy 2. poloviny 20. století, vysoce ceněná doma i v zahraničí. Od malířských začátků přešla v 50. letech 20. století na podnět svého manžela malíře Vladislava Vaculky k technice drobné keramické plastiky a vytvořila rozsáhlé originální dílo inspirované starými mýty, bájemi, náboženskými příběhy, ale i slováckým folklorem a moderní poezií, které je typické svou barevností, lehkou hravostí a působivým emocionálním výrazem. Držitelka mnoha zahraničních cen a Ceny města Uh. Hradiště za rok 2000.

Josef Schaniak

(1845 Uherské Hradiště – 1905 Uherské Hradiště). Významná osobnost politického i hospodářského života města. Stal se stavitelem novorenesančního objektu nově založeného gymnázia – první české střední školy na Slovácku, která byla postavena za 11 měsíců. Jeho stavitelské úsilí je patrné v mnoha uherskohradišťských ulicích, ale také např. v Luhačovicích a Trenčianských Teplicích.

Joža Uprka

(1861 Kněždub – 1940 Hroznová Lhota) je významnou malířskou osobností. Studoval v Praze, v Mnichově i v Paříži, která jej nejvíce ovlivnila. S městem byl spjat už v době svých začátků, kdy tvořil v ateliéru v Uherském Hradišti. Zde našel podporu zdejších osobností kulturního a společenského života. Nově postavenou radnici vyzdobil nástěnnými malbami a restauroval malby ve františkánském klášteře. Jeho tvorba je založena na zobrazování venkovského života na Slovácku a Slovensku. Otevřel cestu novodobému realismu a přiklonil se k impresionismu. Zasloužil se založení Slováckého muzea, kde měl v roce 1937 také zřejmě největší soubornou výstavu svého rozsáhlého díla.