SHS ČMS

Vstup pro registrované:

Program regenerace

Stav historických jader měst po změně politických poměrů po roce 1989 byl tristní: nedostatečná a zanedbaná technická infrastruktura, špatný stavební stav objektů, špatná kvalita bydlení, nevyhovující sociální skladba obyvatelstva, chybějící síť obchodů a služeb i narušené vlastnické vztahy.

Potřebu řešit tyto problémy komplexně a systémově si jasně uvědomovali činovníci Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a Sdružení od počátku svého vzniku apelovalo jak na Českou národní radu tak na vládu, aby problematice komplexní regenerace historických jader měst věnovali patřičnou pozornost. Ba nechá se bez nadsázky říci, že snaha o systémové řešení regenerace historických jader měst byla jedním z důvodů založení našeho Sdružení.

Z těchto důvodů SHS ČMS přivítalo usnesení vlády ČR č. 209 z 25. 3. 1992, kterým schválila "Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón" (podklady pro usnesení předložila vládě společně tři ministerstva - ministerstvo kultury, ministerstvo životního prostředí a ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj).

O vlastní nastartování programu se zasloužila Pracovní skupina pro regeneraci MPR a MPZ v čele s Ing. arch. Kamilou Matouškovou, která byla založena 1. 7. 1992 jako součást VÚVA (Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Praze) a pro svoji práci využila i pozitivních poznatků a zkušeností předchozích let. Od 1. 9. 1994 se pracovní skupina stala samostatným oddělením odboru památkové péče ministerstva kultury ČR.

Program byl velmi dobře akceptován ze strany historických sídel. Přesto, že se nikdy nepodařilo plně realizovat původní záměr usnesení komplexní dotační program nejen do památkově chráněných objektů, ale také do technické infrastruktury stal se Program regenerace MPR a MPZ jedním z nejlépe fungujících dotačních titulů v České republice. Důvodem úspěchu byl požadavek vytvoření koncepčního materiálu (Program regenerace) toho kterého města i decentralizace rozhodování město se stalo rozhodujícím subjektem, který řídí a plánuje opravu památkové zóny či rezervace. Poprvé bylo užito formy vícezdrojového financování, kdy se na obnově památky podílí vlastník, stát i město.

První dotace ze státního rozpočtu do Programu regenerace MPR a MPZ jsou datovány rokem 1993. Přehled objemu finančních prostředků po jednotlivých letech:

* Údaje nemáme k dispozici
** Pouze v letech 1996 - 1999, kdy objem finančních prostředků ze státního rozpočtu = 1.264,9 mil. Kč.

Péče o památky byla usnesením vlády č. 110 dne 22. 2. 1995 rozšířena o Program záchrany architektonického dědictví, který se zaměřuje na záchranu rozsáhlých památkových objektů (hradů, zámků, klášterů...), tvořících nejcennější část architektonického dědictví ČR. Na vznik tohoto programu má Sdružení podíl zejména v osobě Ing. Miroslava Brýdla

Rok Objem fin. prostředků ve státním rozpočtu v Kč Počet památek na něž byl Program použit Celkové náklady na obnovu památky v Kč
1996 430 mil. 228 918 mil.
1997 320 mil. 241 862 mil.
1998 335 mil. 218 607 mil.
1999 326 mil. 264 615 mil.
Celkem 1.411 mil. 951 3.002 mil.

Přestože oba programy prokázaly svůj význam nejen pro zachování hmotného kulturního dědictví našeho státu, ale také pro rozvíjení turistického ruchu a vyvážený rozvoj historických měst, je v podstatě od roku 1997 sváděn tvrdý boj při projednávání státního rozpočtu o zachování alespoň takové finanční částky na dotace ze státního rozpočtu, která by zachovala jejich smysluplnost. Sdružení historických sídel hraje v tomto boji významnou roli. Také díky úzkým kontaktům na poslance - bývalé členy Sdružení.

Jedním z cílů, které si Sdružení stanovilo, je prosazení takového systémového řešení, které by programy pevně zakotvilo ve státním rozpočtu (nedopustit jejich zrušení v souvislosti se změnou státoprávního uspořádání) tak, aby program regenerace nebyl závislý na každoroční rozpočtové licitaci. Prvním vykročením k tomuto cíli bylo veřejné slyšení v Senátu ČR v květnu 2000 věnované financování památek a uspořádané ve spolupráci s Podvýborem pro kulturní dědictví Senátu Parlamentu ČR.


Snahou o zveřejnění výsledků Programu regenerace je Cena za nejlepší přípravu a zpracování programu regenerace, kterou od roku 1993 vyhlašuje SHS ČMS spolu s MK a MMR. Cena je předávána u příležitosti mezinárodního dne památek (18. dubna). Oceněnými městy jsou Svitavy, Kadaň, Třeboň, Kroměříž, Klášterec nad Ohří a Kutná Hora.

« předchozí stránka