SHS ČMS

Vstup pro registrované:
E Mapa

Plzeň 2 - Slovany

Informace ve zkratce
kraj: Plzeňský kraj
katastrální výměra: 15 800 000 m2
počet obyvatel: 34 023 (171 249)
Městský úřad: Městský úřad Plzeň 2 - Slovany
Koterovská 83
Plzeň
307 53
postaumo2@plzen.eu
Telefon: 378 036 200
Starosta / ka: Ing. Lumír Aschenbrenner
Email: aschenbrenner@plzen.eu
Členství ve Sdružení: 08.07.1997

Poloha v rámci ČR:

Poloha v ČR

Oficiální web stránky:

umo2.plzen.eu

Popis:

HISTORIE A CHARAKTERISTIKA MĚSTSKÉHO OBVODU PLZEŇ 2 - SLOVANY





Městský obvod Plzeň – 2 Slovany je typický předměstský obvod zahrnující jihovýchodní část Plzně mezi údolím Úslavy a Úhlavy , resp. Radbuzy. Jeho dnešní městský charakter a souvislá zástavba vznikly až koncem 19. století a ve století dvacátém. Historie obvodu je ovšem starší.

Území obvodu bylo osídleno již v pravěku, archeologické nálezy známe dokonce již ze starší doby kamenné ( paleolitický artefakt z Bručné) a z mladší a pozdní doby kamenné, zejména na jižním okraji katastru u nově stavěné dálnice, kde byly odkryty kromě neolitických památek i zbytky sídlišť mj. pozdně lengyelského komplexu, ale i chamské kultury. Stopy osídlení známe i ze střední a mladší doby bronzové ( tj. z dob mohylových kultur; sem patří první fáze opevnění hradiště Pod Homolkou) a z doby halštatské. Většina těchto nálezů se soustřeďuje opět na jih, na Bručnou, k bývalým Chvojkovým lomům, k Černicím a na jižní okraje katastru u dálnice. Z mladšího pravěku – z doby laténské, římské a stěhování národů – jsou jen nevýrazné nálezy ( např. antických mincí) po trase tehdejších cest, např. do dnešních Doudlevec či St. Plzence. Z období slovanského osídlení známe sběry ( Chvojkovy lomy, Hradiště), důležité bylo odkrytí plochého pohřebiště z 9. století u pozdější vodárny a právě toto bylo inspirací při pojmenování nové zástavby v 19. století.

Středověk dal vzniknout na území našeho obvodu prvním vesnicím, které se dostaly později plně do majetku města. Již od 13. a 14. století existovaly vsi Koterov, Božkov, Lobzy. Všechny původně patřily různým majitelům a majetkem města Plzně se staly během 15. / 16. století, stejně jako Černice ( dnes samostatný městský obvod), později vznikla i ves Hradiště – původně jen dvůr a opodál hamr. Připomínány jsou i zaniklé středověké osady Bukšice a Dubnice ( za Božkovem východním směrem) a dvorec či tvrz Mitrvald v místech dnešního hřbitova a kostela sv. Mikuláše. Ten vznikl počátkem 15. století a je jedinou gotickou stavební památkou na území obvodu. Další významnou architektonickou památkou je barokní kostelík U Ježíška z přelomu 17. / 18. století a také pozdně barokní kapličky v Koterově, Božkově a Hradišti. Rozparcelování velkostatků tzv. raabizací na konci 18. století způsobilo velký rozvoj vesnického osídlení a územní rozšíření Božkova a Hradiště a zkvalitnění osídlení v Koterově.

Středověká městská zástavba či předměstí na území obvodu nezasahovala, nepočítáme-li předměstské letní vily měšťanů, stavěné od 18. století a souvislá zástavba začala na tomto území až v druhé polovině 19. století a na přelomu 19. / 20. století v souvislosti s rozvojem průmyslu a přílivem pracovních sil. Díky těmto vlivům ostatně vyrostly i vesnice Božkov, Koterov, Hradiště a Lobzy ( i když ty spíše na východ směrem k Doubravce, tj. mimo náš obvod). Na území dnešního obvodu – tehdy na městském katastru i na katastru jmenovaných vesnic - tak vzniklo nádraží a železniční dílny, papírna , vodárna, městská plynárna a elektrické podniky, likérka Stock, pivovar Světovar, smaltovna Bartelmus a několik desítek (!) drobných továren, nábytkáren, cihelen, mlýnů, chemiček a potravinářských závodů. Důležitým impulsem pro rozvoj obvodu byla existence státní silnice na Nepomuk a Písek a zvláště výstavba železné dráhy na Budějovice a Vídeň 1867. Předměstská ( převážně dělnická) zástavba nájemných domů a řadových domků ( zejména Petrohrad, který byl největším plzeňským předměstím, ale i předměstí Petřín, Libušín, Na Celchu aj.) propojila stavebně vlastní Plzeň s bývalými vesnicemi, rozvoji obvodu pomohlo i zavedení městské hromadné dopravy po první světové válce. Vznik nových vilových čtvrtí pro střední vrstvy na Slovanech, Bručné a Čechurově dotvořil charakter obvodu. Nejvýznamnější stavební památkou z oné doby je secesní kostel s dominikánským klášterem u P. Marie Růžencové , obytný komplex státních drah (tzv. Parlament), budova gymnázia či funkcionalistická stavba školy, dnešní porodnice. Za 2.světové války výrazně poznamenal urbanismus obvodu Němci postavený komplex kasáren, který neorganicky rozdělil území na dvě části – vojensky byly využívány až do první třetiny 90.let. Během války utrpěly Slovany i jinak – následky bombardování jsou dodnes patrné na Slovanské třídě i jinde ( proluky apod.).

Nezaměnitelnou podobu vtiskla obvodu výstavba nových sídlišť již od 50. let a zejména v 60.letech, kdy dostal obvod svou dnešní podobu, stejně jako výstavba nových průmyslových podniků (průmyslová zóna před Koterovem a kolem Skladové ulice) a sportovišť ( stadiony Lokomotivy, Dynama Petřín, 1. FC Plzeň, plavecký bazén). Po společenských změnách na konci 20. století se prohlubuje průmyslový i obytný charakter obvodu, vznikají nová sportoviště, obchodní zóny, vilové čtvrti i prostory pro volný čas a zábavu. Výrazně se zaznamenala do tváře obvodu výstavba dálnice a s ním spojené další komunikační stavby, přivaděče, objezdy atd.

Slovany byly původně spravovány přímo magistrátem, rsp. po válce Jednotným národním výborem. V roce 1960 na Slovanech vznikl Obvodní národní výbor, který byl předchůdcem dnešního Úřadu městského obvodu Plzeň – 2 Slovany, který zde funguje jako součást statutárního města pod vedením starosty, rady a zastupitelstva městského obvodu, které pracují a spravují obvod v rámci svěřených kompetencí.

Historie:

http://umo2.plzen.eu

Současnost:

http://umo2.plzen.eu

Příslušné NPÚ:

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni

Členství v dalších seskupeních (mikroregion atd.):

http://umo2.plzen.eu

Nejvýznamnější památky ve městě 

Kostelík U Ježíška

Kostelík U Ježíška ( Pražského jezulátka) vznikl již koncem 17. století, kdy byla postavena ve svahu pod hřbitoverm u sv. Mikuláše malá kaplička. Ta byla rozšířena 1746 plzeňským primátorem Petrem P. Helfferem z Helfferstreu a ozdobena freskami významného barokního malíře Františka  Julia Luxe a varhanami mistra Jana Leopolda Rausche. Definitivně byla péčí zvonaře Petra Pavla Pernera přestavěna 1806 – 1807 architektem Antonínem Barthem do podoby pozdně barokníha kostelíka s rodovou kryptou Pernerů.  Zpustlý kostelík byl odsvěcen 1918, obnoven a znovu vysvěcen 1933 – 36 a po opětovné devastaci bylo přistoupeno péčí města Plzně a Sdružení pro obnovu památek Rokycan a okolí 2001 k opravě. S kostelíkem se počítá pro kulturní a společenské události obvodu Plzeň – 2 Slovany.

Kostel a hřbitov  sv. Mikuláše

Na místě starší tvrze Mitrvald pánů z Litic byl založen nákladem malíře Víta roku 1406 kostelík sv. Mikuláše. Až později 1599 byl sklenut presbytář a kaple sv. Anny, celý kostel byl barokně upraven 1739 – 44 ( nový portál, boční loď ) a poslední úprava proběhla v 19. století včetně dostavby sakristie. Kostel je dvoulodní s polygonálním presbytářem a obdélnou kaplí sv. Anny na severní straně. Vnitřní zařízení ( oltář, sochy, kazatelna aj.) je barokní a rokokové. Kolem kostela hřbitov založený spolu s kostelem a rozšířený 1848. V 19. století tu byla pochována řada významných Plzeňanů.

Kostel Panny Marie Růžencové a dominikánský klášter v Plzni

Kostel je zbudován ve slohu modernizované baziliky. Začal se stavět 1. května roku 1912. Plány vypracoval architekt Antonín Möller, stavitel z Varnsdorfu, stavbu prováděl architekt Eduard Sochor z Prahy. Dne 30. října 1913 kostel posvětil arcibiskup pražský Lev kardinál Skrbenský ze Hříště.

Architektonicky velmi hodnotný kostel s klášterem postavený pod vlivem německé moderny a doznívající secese byl 7.4. 1999 prohlášen za kulturní památku.

Koterov 

Kaplička na návsi - Drobná zděná stavba z období až kolem poloviny 19. století založená v  prostoru návsi na šestibokém půdorysu. Svým řešením vhodně dotváří charakter zdejšího návesního prostoru, který patří k nejkrásnějším v Čechách. 

Kaplička "Na Hradčanech" při silnici na Starý Plzenec Nevelká zděná kaple klasicistního původu založená na čtyřbokém půdoryse, v průčelí s patrně druhotně užitým kvalitně pojednaným kamenným portálkem vročeným do r. 1700. Nad ním v tympanonu je nika se sochou Piety.

Hlavní nádraží

Hlavní nádražní budova byla vyzdvižena již na přelomu 19. a 20. století v místech významného dopravního uzlu. Pozoruhodnou stavbu nádraží zdobí velkolepá kopule dosahující výšky 40m. Výpravní budova čp. 102 byla dokončena r. 1905 v novorenesančním slohu a kromě progresivně komponované odbavovací haly je vybavena restauracemi a čekárnami. Příčná ocelová hala zhotovená podle tzv. geometrické secese pochází z r. 1907. I přes těžké poškození budov na sklonku 2. světové války si tato památka jako celek uchovala nezpochybnitelné architektonické kvality.   

Plavecký bazén

Plavecký areál vybudovaný v letech 1978 – 1985, nabízí komplex bazénů, topogán, vířivky, saunu a doplňkové služby včetně restaurace a kavárny. 

Hlavní projektant ing. arch. Jiří Němeček CSc   

Radnice

Postavena v letech 1998 – 1999. Oceněna titulem „Stavba roku“

Jako základní princip architektonického výrazu byl zvolen soulad s okolní zástavbou vyjadřující se hranolovitými hmotami socialistické výstavby. Odkaz na demokracii první republiky nám asociuje úspěšný předválečný funkcionalismus, který prožívá v dnešní době nový rozmach. Dává nám prožitek racionální, střídmé krásy, jasného řádu. Jednotlivé výrazové prvky horizontálního hranolu - bílý rastr omítky v elegantním kontrastu  s kovově modrou barvou rámů a skla jsou doplněny vertikálním hranolem věže. Ta je na povrchu opatřena ušlechtilým hodinovým soustrojím s kyvadlem v noci prosvětleným. 

Chvojkovy Lomy

Stále dotvářený areál pro trávení volného času. Součástí parku je „Obří věž – maják ", který vytvořil ve dnech 17. až 21. června 1996 keramik Ivan Hostaša se svými spolupracovníky keramikem Petrem Markem a studenty Martinem Holanem a Vlado Krátkým technikou točení na hrnčířském kruhu z keramické hlíny.

Maják je vysoký 9,71 m a jedná se o vytvoření světového rekordu „Nejvyšší plastika z keramické hlíny“

Škoda sport park Malostranská

Jedná se o areál vybudovaný a provozovaný převážně z prostředků Městského obvodu Plzeň 2 – Slovany v letech 2000 - 2006. Areál je volně přístupný, parkoviště a všechna sportoviště kromě lanového centra jsou bezplatná. Pro občany je zde k dispozici:

Skateboardové hřiště, hřiště pro streetball,  hřiště pro kolektivní sporty - hokejbal, volejbal a nohejbal,  univerzální hřiště pro plážové sporty – volejbal a fotbal, hřiště pro petanque, dráha pro in-line bruslení, venkovní lezecká věž a lanové centrum s dvaceti překážkami 10 m nad zemí. Součástí areálu je Objekt s občerstvením se zázemím pro správce, pítko a sprcha.

 

Okrajové části Božkov, Koterov a Hradiště

Božkov

Ves středověkého původu, poprvé připomínaná k r. 1338. V průběhu věků byla řada zdejších gruntů v majetku plzeňských měšťanů, Město Plzeň zde až do r. 1783 vlastnilo rozsáhlý dvůr ležící jihovýchodně od návsi. Božkov byl k Plzni připojen v r. 1942. Ves má bohatou stavební historii. Nejvýrazněji její tvář poznamenalo období 1. poloviny 19. století. Po obvodu trojúhelné návsi středověkého vyměření stojí několik mimořádně hodnotných usedlostí, např. čp. 11, 12 nebo 67. Kvalitní je i zástavba v Letkovské ulici, především brány v čele statků čp. 36, 37 a 38. Historické jádro vsi bylo v r. 1995 prohlášené vládou ČR za vesnickou památkovou rezervaci.

Koterov

Ves středověkého původu, v písemných pramenech poprvé připomenuta k r. 1369. Od r. 1515 byla v majetku Města Plzně, s Plzní byla obec spojena v r. 1942. Období tzv. lidového klasicismu 1. poloviny 19. století poznamenalo historické jádro Koterova zcela mimořádným způsobem, v té době byla prakticky nově vystavěna většina domů, po r. 1850 vznikla převážná část zdejších stodol a chlévů. Honosným doplňkem selských dvorů se staly zděné brány s kamennými portály. Unikátně zachovalý soubor klasicistních staveb z průběhu celého 19. století ležících po obvodu koterovské návsi byl v r. 1995 prohlášen vládou ČR za vesnickou památkovou rezervaci. Ze zdejších usedlostí vynikají např. čp. 4, 5, 6, 26 či 28. Zaslouženou pozornost poutá i zdejší sokolovna z přelomu 20. a 30. let 20. století projektovaná arch. Krásným. 

Hradiště

V západní části malé vsi byla před polovinou 19. století postavena nevelká zděná kaple založená na čtyřbokém půdoryse. Svým architektonickým řešením je stavba ovlivněna dobou lidového klasicismu. Objekt má okosená nároží a stanovou střechu, interiér je plochostropý. 

 

Významné  osobnosti

Ing.Miroslav Zikmund

Narodil se 14. února 1919 v Úslavské ulici č. 31. Ve svých vzpomínkách na dětství vyprávěl pan M.Zikmund, že jeho snem byla Afrika, kterou skloňoval ve všech pádech a od starších kluků tak získal přezdívku Afrikán. S kluky ze školy plánovali útěk z domova přes Gibratalskou úžinu do Tangeru, snili o Africe dr.Holuba. Chodil do Obecné školy na Jiráskově náměstí, dále na reálné gymnázium na Klatovské třídě. V roce 1947 se Miroslav Zikmund vydal spolu se svým přítelem Jiřím Hanzelkou na tří a půlletou cestu Afrikou a Latinskou Amerikou s krásným autem T 87 z Kopřivnické Tatry. 1. listopadu 1950 se vrátili. Osm a půl roku zpracovávali výsledky své cesty a připravili se na další část svého cestovatelského záměru. Tentokrát zamířili na jihovýchod, do zemí starých kultur, do bájného Orientu. Start se uskutečnil na den přesně jako u první cesty, pouze s dvanáctiletým odstupem 22. 4. 1959. U první cesty šlo o cíle ekonomické a informační, v případě druhé cesty se proporce změnila ve prospěch složky informační. Když se po pěti a půl roce vrátili, žeň výpravy, zejména v oblasti informační, byla obrovská. Doba tří let před rokem 1968 jim však neposkytla dostatek času k celkovému zpracování a postoje v pohnutém roce 1968 jim zkomplikovali život. Imponovali nás svými články v novinách nebo svým statečným provoláním v rozhlase v prvních dnech okupace v ruské řeči k přátelům v Sovětském svazu. Uplynulo celých dvacet jedna let než mohli opět promluvit na veřejnosti. Celkem vydali dvacet jedna vlastních publikací včetně fotodokumentace. Mnohé tituly byly přeloženy do mnoha jazyků. Rozsáhlá byla i jejich filmová dokumentace. Vedle čtyř celovečerních filmů vytvořili 147 filmů krátkých a televizních. Po návratu z cest absolvovali na 2000 přednášek, besed, rozhlasových a televizních vystoupení. 16. září převzal ing. Mirosla Zikmund na slavnostním zasedání plzeňského zastupitelstva z rukou primátora Jiřího Šnebergra čestné občanství města Plzně.