Město Hradec Králové leží ve východních Čechách, na soutoku řek Labe a Orlice. Geografická poloha středu města (Velké náměstí) je 50° 12´ severní zeměpisné šířky a 15° 49´ východní délky.
Krajinný charakter území je málo členitý, převážně rovinatý (rovinatá krajina se rozprostírá až do
kolínského polabí) s průměrnou nadmořskou výškou 235 m.n.m. Nejnižším bodem je vyústění
vodoteče do Labe – 225 m.n.m. a nejvyšším bodem města střed makovice Bílé věže – 317 m.n.m.
Výraznou krajinnou dominantou je ostroh historického jádra situovaný nad soutokem obou řek.
Přestože toto opukové návrší bylo osídleno již od středověku, zachovaly si toky obou těchto řek svůj přírodní meandrující charakter.
Město Hradec Králové se rozkládá v tzv. Královédvorské kotlině, která je geomorfologicky součástí
Východolabské tabule. Na severozápadě obklopuje město nízká zalesněná pahorkatina a na
jihovýchodě je město lemováno výrazným masívem s nejvyšším bodem kopec Sv. Jána a rozsáhlým
komplexem Novohradeckých lesů.
Již v 9. století bylo návrší nad soutokem Labe a Orlice významnou křižovatkou obchodních cest. Ve
13. století se hradiště začíná měnit v město, které je připomínáno roku 1225 v listině Přemysla
Otakara I. Ve 14. století patří Hradec Králové k nejvýznamnějším městům v českém království. V roce 1306 se stává královským věnným městem, pobývají v něm české královny Eliška Rejčka a rovněž poslední manželka Karla IV. Eliška Pomořanská. V období husitských válek se na počátku tohoto století stal Hradec Králové jedním z center husitů. Příchodem jezuitů v 17. století a založením královéhradeckého biskupství nastává nový kulturní a stavební rozvoj. Vnitřní podobu
města, ale i jeho siluetu, výrazně změnily monumentální barokní budovy. V roce 1765 rozhodl císař
Josef II. o přestavbě Hradce Králové na vojenskou pevnost. Klesající význam pevnosti definitivně potvrdila i Prusko-rakouská válka, jejíž rozhodující bitva byla 3. července 1866 svedena právě u Hradce Králové – na nedalekém Chlumu.
Od počátku 20. století probíhala výstavba podle nových regulačních plánů. Z nich nejznámějším se
stal plán Josefa Gočára z let 1926–1928. Přibývaly nové školy, ústavy a úřady, komunikace, nové čtvrti. Státní orgány v Praze přiváděly do Hradce Králové pravidelně význačné hosty a město tak získávalo věhlas „Salonu republiky“. Rozvoj města byl násilně přerušen 2. světovou válkou. Po jejím skončení zůstal Hradec Králové stále hospodářským a kulturním centrem východních Čech, ovšem v naprosto odlišných politických a společenských podmínkách. Poválečné období socialismu ušlechtilé městské prostředí Hradce Králové nepoznamenalo tak negativně jako v jiných městech, neboť především na místní architekty působil odkaz předválečné architektury a urbanismu.
Poslední léta 20. století přinesla možnost obnovy tradičních hodnot demokratické společnosti,
individualismus v projektování a inspiraci světovou architekturou. Na tomto základě vznikla řada budov oceněných v mnoha architektonických soutěžích.
Hradec Králové má širokou škálu kulturních zařízení, kulturních aktivit a činností různých kulturních sdružení, institucí i jednotlivců, často svou úrovní převyšující regionální a národní význam. Obecně prospěšné společnosti a další kulturní instituce, organizace a sdružení město podporuje v rámci své grantové politiky, která zahrnuje podporu činností i významných akcí prezentujících nebo propagujících město.
Hradec Králové je uznávaným městem festivalů, kongresů a veletrhů. Mezi špičkové evropské akce se prosadily především mezinárodní festivaly Divadlo evropských regionů a Jazz Goes To Town
i Nábřeží sochařů, populární mezi zahraničními návštěvníky jsou i vzpomínkové slavnosti Bitvy
u Chlumu 1866, obyvatelé města i regionu si oblíbili zářijové Slavnosti královny Elišky. Pokračuje
dlouholetá tradice Hradeckých hudebních dnů, pořádaných od roku 2005 pod názvem Hradecké
hudební fórum, mezinárodních tanečních soutěží, folklorních festivalů aj.
Klicperovo divadlo získalo v posledních letech několikrát titul Divadlo roku České republiky, Divadlo Drak je nositelem řady ocenění doma i v zahraničí a jeho Mezinárodní institut figurativního divadla organizuje řadu nadnárodnostních uměleckých projektů. Filharmonie Hradec Králové působí jako renomované těleso na domácí i zahraniční scéně, Královéhradecký dětský sbor Jitro, Český chlapecký sbor Boni pueri a Vokální soubor Gentlemen Singers dosahují významných výsledků nejen v Evropě, ale i v USA, Japonsku a jinde ve světě. Královéhradeckým fenoménem je právě sborové zpívání, jehož se účastní na 2 000 členů mnoha královéhradeckých sborů. Jejich činnost každoročně vrcholí Královéhradeckými slavnostmi sborového zpěvu, na nichž společně zpívají stovky zpěváků i z mnoha zemí Evropy. Mezi vynikající amatérské soubory se řadí Divadlo Dno, laureát řady prestižních cen v oblasti alternativního divadla i Komorní orchestr Primavera při ZUŠ Na Střezině. Špičkovými ve své oblasti jsou výsledky aktivit Divadla Jesličky, skupin moderního tance, např. T-Bass a další. Kromě artového Kina Centrál a osmisálového multiplexu Cinestar oslovuje fanoušky filmu v letní sezóně letní kino Širák.
K přitažlivosti historického centra přispívají festivaly, Novoroční ohňostroje, Slavnosti královny Elišky, výstavy v Galerii moderního umění nebo v Muzeu východních Čech, kde jsou mimo jiné instalovány tři unikátní modely města. K atraktivitám města patří i Obří akvárium.
Festival park v areálu letiště se každoročně stává místem setkání velkého počtu příznivců Hip Hop
Kempu, tří dnů plných muziky, rytmů, adrenalinových sportů a tance a Rock for People, jednoho
z největších festivalů ve střední Evropě. Obě akce s mezinárodní účastí se pyšní více než deseti tisíci návštěvníky. A Festival park každoročně hostí i další zajímavé akce.
S podporou města se každoročně koná cca 30 prestižních akcí v cyklu Regina, na 70 odborných
kongresů převážně medicínského zaměření, desítky nejrůznějších národních přehlídek a soutěží
apod. Město finančně podporuje vydávání „hradecenzií“ – fotografických, vzpomínkových nebo historických publikací.
Česká inspirace http://www.czechinspiration.cz/, Královská věnná města http://www.vennamesta.cz/, Svaz měst a obcí České republiky http://www.smocr.cz/o-svazu/kdo-jsme/default.aspx
Nejvýznamnější památky
Většina místních památek je součástí Procházkových okruhů Historické a Moderní město, nově – doporučené prohlídkové trasy města. Webová prezentace trasy na
Více na www.hradeckralove.org
Katedrála Sv. Ducha
Původně Kostel Sv. Ducha, který byl po založení biskupství roku 1664 povýšen na katedrálu. Jedná se o gotickou cihlovou stavbu, založenou královnou Eliškou Rejčkou roku 1307. V roce 1424 tu byl pohřben Jan Žižka z Trocnova. V letech 1864–1874 byla novogoticky přestavěna, úprava věží je z roku 1901. Katedrála má délku 56 metru a loď je vysoká 33 metrů. Na středním svorníku
kruchty se nachází nejstarší vyobrazení městského znaku z roku 1463. Cennou památkou je cínová křtitelnice z roku 1406 a také gotický triptych z roku 1494, který je zasazen v novogotickém oltáři. Na pískovcové kazatelně jsou reliéfy čtyř evangelistů z ranné tvorby J. V. Myslbeka.
Info: Otevřena během bohoslužeb a na vyžádání na Děkanství
Telefon: 495 511 353
Web: www.diecezehk.cz
Bílá věž
Renesanční zvonice, která je 71,5 m vysoká, byla dokončena v roce 1589 a sloužila městu jako
strážní a požární věž. Jméno je odvozeno od použitého stavebního kamene, který má světlou barvu. Věž je domovem 3. největšího a nejtěžšího zvonu v České republice. Augustin byl odlit roku 1509 hradeckým zvonařem Ondřejem Žáčkem a původně byl zavěšen na dřevěné stolici u kostela sv. Klimenta a základů Bílé věže. Váží 10 tun a v průměru má více jak 2 metry. Původně byl na věži orloj z roku 1591od hodináře Vavřince, ten byl nahrazen roku 1829 strojem od Josefa Božka, který zachovává neobvyklé měření času, kdy velké ručičky ukazují hodiny a malé minuty.
Kontakt: HKVS, s.r.o
Telefon: 495 513 966
Web: www.adalbertinum.cz
Biskupská rezidence
Nádherná barokní stavba vznikla v letech 1709–1716. V druhé polovině 18. století pak byla rezidence zvýšena o další patro. Kamenný vchodový portál je dílem Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Ve zdejší kapli byl vysvěcen na kněze historik Josef Dobrovský.
Web: www.diecezehk.cz
Galerie moderního umění
Budova galerie je postavena v pozdně secesním stylu podle plánů architekta Osvalda Polívky. Součástí výzdoby jsou sochy Ladislava Šalouna. Galerie patří kvalitou a rozsahem svých uměleckých sbírek k nejuznávanějším v České republice. Expozice je zaměřena na umění 20. století. Najdete zde díla Bohumila Kubišty, Jana Zrzavého, Josefa Váchala, Štýrského, Toyen, Václava Špály i Josefa Čapka. Z druhé poloviny 20. století jsou tu pak například sochy Olbrama
Zoubka. Galerie pořádá také zajímavé sezónní výstavy a další akce.
Telefon: 495 514 893
Web: www.galeriehk.cz
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Barokní kostel byl postaven jezuity v letech 1654–1666. Autorem plánů byl významný italský architekt Carlo Lurago. Roku 1762 byl poškozen požárem a z původní výzdoby se zachovaly pouze fresky v kapli sv. Ignáce a obraz Glorifikace sv. Ignáce z Loyoly od Petra Brandla. Ostatní výzdoba pochází z doby po roce 1765, jako například oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie. V kostele jsou nejstarší varhany v Hradci Králové, je to barokní nástroj z roku 1765 (kralický varhanář Josef Streussel). Věže kostela pochází až z roku 1857. Interiér byl mnohokrát přestavován, nejvýrazněji na poč. 20. století.
Info: Otevřen během bohoslužeb a na vyžádání
Telefon: 495 511 353
Web: www.diecezehk.cz
Budova Krajského soudu
Budova Krajského soudu s věznicí byla postavena na místě pevnostního kavalíru č. 35. Při stavbě zůstal zachován jeho původní pětiúhelníkový půdorys. Architektem byl V. Rejchl, který se inspiroval moderním klasicismem. Komplex byl realizován v letech 1933–1935. Před hlavním vchodem se nacházejí alegorické sochy Právo a Spravedlnost (J. Bílek).
Městská hudební síň
Bývalý biskupský seminář s kostelem sv. Jana Nepomuckého stojí na místě, kde do roku 1423 stál královský hrad (sídlo královen Elišky Rejčky a Elišky Pomořanské). Stavba, která vznikla v letech 1709–1714 podle plánů V. Schneidera dnes slouží jako Městská hudební síň. Kostel sv. Jana Nepomuckého je v barokním slohu a má půdorys latinského kříže. Je vyzdoben nástěnnými malbami z roku 1887, které vytvořili mniši z pražského emauzského kláštera. Dnes interiéru dominují mohutné moderní varhany.
Info: Přístupný v době konání koncertů a dalších akcí
Web: www.adalbertinum.cz
Muzeum východních Čech
Symbol nastupující české moderny byl vybudován na městském nábřeží podle plánu Jana Kotěry v letech 1909–1912. Vzhledem k ojedinělé architektuře i výzdobě bylo muzeum jako jediná stavba v Hradci Králové prohlášeno národní kulturní památkou. Jako materiál byly použity částečně glazované cihly. Na výzdobě se podíleli významní čeští umělci - sochař Vojtěch Sucharda nebo malíři František Kysela a Jan Preisler. Podle Kotěrových plánů byly vytvořeny také interiéry včetně nábytku a dalšího vybavení. Ve stálé expozici jsou tři modely města - takzvaný Žaloudkův, který zobrazuje město v období vojenské pevnosti, model z laboratoře pražské fakulty architektury z roku 2000 a nově také model města představující jeho středověkou podobu.
Telefon: 495 512 391
Web: www.muzeumhk.cz
Městské lázně
Budova lázní na Eliščině nábřeží je vrcholným dílem architekta Oldřicha Lisky a byla realizována v roce 1933. Lázně mají třicetimetrový bazén a umělé mořské vlnobití, což z nich udělalo ve své době nejmodernější krytou plovárnu v republice. Současný vzhled a vybavení lázní bylo dokončeno v roce 1999 v rámci rozsáhlé rekonstrukce, která z lázní vytvořila zábavný aquapark. Budova patří do
souboru na labském nábřeží společně s objektem dnešní Komerční banky (J. Rejchl) a sokolovnou (M. Babuška) v jejímž pravém křídle sídlí Filharmonie Hradec Králové.
Telefon: 495 404 444
Web: www.snhk.cz
Novákovy Palace garáže
Palác garáží Ing. Nováka, hradeckého průkopníka automobilového průmyslu byl postaven v roce 1932. Autorem návrhu byl Josef Fňouk. Dominantou je šest metrů široká spirálovitá nájezdní rampa, která se vine středem budovy, na střeše je zakončena kopulí a je sjízdná v obou směrech zároveň. Budova, která se může pochlubit na svou dobu převratnou konstrukcí má 300 parkovacích míst a zároveň zde byla umístěna čerpací stanice a umývárna vozů. Palác byl rekonstruován podle původních plánů a je v majetku potomků Ing. Nováka.
Web: www.palace.cz
Sbor církve československé husitské kněze Ambrože
Sbor kněze Ambrože je taktéž dílem architekta J. Gočára. Byl vybudován v letech 1926–1929
současně s výstavbou školských staveb v Labské kotlině. Komplex, který zahrnuje kostel,
biskupství, faru a kolumbárium je postaven na trojúhelníkovém půdorysu v konstruktivistickém
stylu. Konstrukce staveb jsou betonové, na fasádách je použito režné zdivo a bílé omítky. Komplex prošel obnovou a je možné zde pořádat kulturní akce jako například výstavy výtvarného umění, koncerty apod.
Info: Bohoslužby každou neděli 9:30 hod.
Telefon: 495 511 067
Web: www.ccshhk.cz
Pražský most
Most stojí na místě původního mostu z pevnostního období. Autorem plánů byl J. Kotěra, který vytvořil kompletní mostní stavbu s kamenným zábradlím doplněnou monumentálním osvětlením a také dvěma páry kiosků. Jedná se o jeden z hlavních symbolů města.
Školský komplex v Lipkách
Komplex byl vybudován podle dokonalé urbanistické koncepce na dnešním Tylově nábřeží.
Původně Rašínovo, dnes Tylovo gymnázium vzniklo v letech 1925–1927 a jedná se o komplex školní budovy, tělocvičny a vily ředitele. Před vchodem stojí na vysokém podstavci
bronzová socha Vítěze od J. Štursy, která byla součástí mezinárodní výstavy v Paříži v roce 1925, stejně jako státní znak Československé republiky od O. Gutfreunda na jižním křídle budovy, který
nese letopočet 1925–1927. Vedle gymnázia se nachází komplex obecných a měšťanských škol včetně mateřské školy. Pochází z roku 1928 a neměl ve své době v Československu obdoby. Návrhy jsou dílem J. Gočára, ale západní křídlo škol bylo postaveno až v 50. letech 20. století podle projektů V. Rohlíčka, který ale zachoval původní Gočárovy dispozice.
Labská elektrárna
Jedna z nejkrásnějších secesních staveb ve městě vznikla v letech 1910–1912, podle návrhu architekta F. Sandera. Zcela dokončena byla až po 1. světové válce. Patří k ní segmentový jez a most nazývaný Hučák. Je to dodnes funkční technické dílo. Budova má dvě křídla a dominantní věž s hodinami, která je zdobena plastickým znakem města na fasádě. Most je 5 m široký a 56 metrů dlouhý a je doplněn osvětlením a technickým zázemím umístěným v kioscích. Rekonstrukce
proběhla v roce 1996 a komplex byl opatřen slavnostním osvětlením. V roce 2008 zde bylo otevřeno Informační centrum Obnovitelné zdroje a vodní elektrárna Hučák.
Adresa: Informační centrum Obnovitelné zdroje, Křižíkova 233
Telefon: 492 110 160, 725 781 564
Web: www.cez.cz
Kostelík sv. Mikuláše
Ukázka dřevěné lidové architektury z počátku 16. století sem byla převezena v roce 1935. Pravoslavný kostelík byl postaven v obci Habura u Medzilaborců na východním Slovensku v letech 1502–1510. V roce 1740 byl prodán do Malé Polany, kde byl přetvořen na řecko-katolický kostel sv. Mikuláše-Divotvorce. V roce 1935 ho pro město zakoupil starosta V. B. Pilnáček, byl nákladně restaurován a umístěn do Jiráskových sadů. Kostel je obehnán původním hrazením a interiéru vévodí zachovalý původní ikonostas.
Info: Bohoslužby každou neděli (kromě 2. neděle v měsíci) od 9.45 hod.
Web: www.pravoslavihk.cz
Adalbertinum
Budova v klasicistním stylu byla dokončena v roce 1897 (F. Hellman). Původně zde byla tiskárna a redakce katolických novin. Do roku 1948 sloužila jako katolický diecézní dům, dnes zde sídlí Hradecká kulturní a vzdělávací společnost, s.r.o.
Web: www.adalbertinum.cz
Významné osobnosti
Eliška Rejčka (Alžběta Richenza) (1. září 1288 v Polsku – 19. října 1335)
českou královnou se stala 26. května 1303 sňatkem s českým králem Václavem II. věnem Hradce Králové - poprvé vytvořen statut „věnného města“ jejím sídlem se stal Hradec, který v té době získal přídomek Králové nechala vystavět velkolepý chrám svatého Ducha (základní kámen 1308) první víkend v září jsou jí věnovány dvoudenní slavnosti.
Alžběta (Eliška) Pomořanská (1347 – 14. února 1393 )
čtvrtá manželka Karla IV., matka Zikmunda vynikala svou silou (lámala podkovy, ohýbala meče) 1. listopadu 1368 – korunována na císařovnu (papežem Urbanem V.) Po smrti Karla se stáhla do ústranní, pobývala ve svých věnných městech.
Martin Cejp z Peclinovce (1544 Hradec Králové – 1599 Hradec Králové)
radní od roku 1568, primas (vrchní starosta) královéhradecký od roku 1575 vyvedl město z těžkých hospodářských poměrů po vpádu Habsburků vedle renesanční výstavby i kulturní a vzdělanostní rozvoj města (významní učitelé) počátky stavby Bílé věže.
Jan Campanus Vodňanský (27. 12. 1572 Vodňany – 13. 12. 1622 Praha)
V letech 1594 – 1598 řídil královéhradeckou latinskou školu (pozvání primase Martina Cejpa) postava Winterova románu Mistr Campanus přednášel v Praze při Karlově koleji antické písemnictví dramatická činnost.
Bohuslav Balbín (3. 12. 1621 Hradec Králové – 29. 11. 1688 Praha)
jezuita, buditel, zastánce češtiny královéhradecký rodák nejproslulejší dílo Obrana jazyka slovanského, zvláště českého (1672).