Nositel tradice lidových řemesel 2006

Nositel tradice lidových řemesel legislativní rámec »

Nositel tradice lidových řemesel 2006

Ve smyslu nařízení vlády č. 5/2003 Sb., o oceněních v oblasti kultury, udělovaných Ministerstvem kultury, provedeného příkazem ministra č. 13/2003, uděluje ministr kultury Vítězslav Jandák titul Nositel tradice lidových řemesel pro rok 2006 těmto lidovým řemeslníkům:

Josef Hruška ( *1941), Valašské Meziříčí. Kovář a podkovář, jemuž byl v roce 1988 přiznán titul „pracovník uměleckého řemesla“, je pokračovatelem rodinné kovářské tradice. Vyučil u svého otce a v rodinné tradici pokračuje dosud. Ovládá všechny tradiční kovářské technologie a své dovednosti předvádí na dnech tradičních řemesel ve Valašském muzeu v přírodě a na řadě dalších míst v České republice. Své znalosti předává celé řadě následovníků, včetně nejmladší učňovské generace. Pro své vynikající znalosti tradičních technologií je ctěn a vážen v celém společenstvu kovářů, kteří ho na udělení titulu doporučili.

Jaroslav Sucháček st. (*1936), Lhota u Vsetína. Pochází z lokality i rodiny, v níž má výroba kamenných brousků dlouholetou tradice a současně i poslední regionální pokračovatele. Jmenovaný ovládá všechny důležité technologické postupy počínaje těžbou kamene, jeho dělením, výrobou polotovarů a jejich broušením a hlazením do finální podoby několika tvarově odlišných, plně funkčních brousků i příhodně ztvárněných suvenýrů. Svoje výrobky a znalosti představuje veřejnosti ve Valašském muzeu v přírodě a také na celé řadě výstav a prezentací doma i v zahraničí – Anglie, Německo, Švýcarsko, Belgie a další.

Ludmila Kočišová (*1931), Vnorovy. Pochází z prostředí, kde zpracování kukuřičného šustí mělo dlouholetou tradici, na níž navázala rozsáhlá podomácká výroba. Pod patronací ÚLUV, jehož byla L. Kočišová zaměstnankyní, došlo k jejímu výraznému rozšíření a také estetickému prohloubení. Díky svému přirozenému výtvarnému talentu i zručnosti začala záhy rozvíjet typy výrobků a zdokonalovat jejich výtvarný vzhled. Svoje práce představuje na celé řadě výstav doma i v zahraničí, vychovává si nástupce a v lokalitě působí jako garant dobré kvality výrobků.

Dana Ptáčková (*1950), Morkovice. Pochází ze široké „rodiny“ morkovických košíkářů, na jejichž věhlas, znalosti technologií, propracované vysoce estetické tvarosloví a pracovní vzory vědomě navazuje. V současnosti patří ve střední generaci výrobců k vědomým nositelům a pokračovatelům místní rukodělné tradice, jíž však obohacuje o nové impulsy. Její práce se vyznačuje čistotou linií a tvarů, výborným zpracováním vybraného stylu pletiva, čehož využívají i mnozí návrháři (I. Vítová). Svůj um a rukodělné kvality se nezdráhá předvádět na veřejnosti v rámci prodejních trhů, specializovaných akcí muzeí a také rukodělných kurzů kde působí, jako lektorka. Rozsah a kvality jejího sortimentu se staly podkladem výstavy Proutěný svět Dany Ptáčkové, Masarykovo muzeum Hodonín 2001.

Miloslava Zatloukalová (*1959), Brodek u Konice. Pochází z lokality, v níž má zpracování slámy několik století trvající tradici, kterou se její rodina snaží vědomě udržet. Její práce vychází z tradičního tvarosloví, které pod patronací ÚLUV získalo vysoce estetický vzhled, akceptovatelný pro současného uživatele. Výrobní sortiment tvoří práce ze slaměného pletence, jako jsou prostírky, kabely a klobouky. Jiným způsobem se vyrábí slaměné misky, košíčky, tkané rohože a v neposlední řadě pletené slaměné vánoční ozdoby. Práci jmenované je možné shlédnout na různých předváděcích akcích, v prodejnách dárkových předmětů a také na odborně zaměřených programech muzeí a muzeí v přírodě. Své zkušenosti předává v rukodělných kurzech a především pak v rámci rodiny své dceři, která jí významnou měrou v dílně pomáhá.

Titul se slavnostně uděluje u příležitosti Národního zahájení Dnů evropského dědictví 9. června 2006 v Jičíně.